Aktuálně 2017
Zneuživatelům tísňových linek hrozí tvrdé postihy. Proto ubývají
Nedávný případ, kdy byli krajští zdravotničtí záchranáři nucení zablokovat přístup na tísňovou linku 155 muži, který je obtěžoval opakovanými telefonáty, znovu rozvířil diskusi o zneužívání tísňových linek.
Zmíněný volající bombardoval zdravotnické záchranáře zhruba tři dny, a to patrně v opileckém i střízlivém stavu. Vulgárně jim nadával, pouštěl hlasitou hudbu, ale také s nimi chtěl kupříkladu diskutovat o principech kapitalismu nebo jim vnucoval názor, že každý druhý občan je psychopat. Přestože sám potvrdil, že nemá žádný zdravotní problém, hovory záměrně protahoval a když telefonát ukončila operátorka, zavolal znovu.
Podobné případy se občas stanou, ale všeobecně platí, že zneužívajících a obtěžujících volání v posledních letech zřetelně ubylo. Lidé si správně uvědomují, že vypátrání a identifikace volajícího je dnes poměrně snadnou záležitostí. Zatímco sankce byly dříve těžko vymahatelné, vše zjednodušil zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a novela zákona č. 468/2011 Sb., která nabyla účinnosti od 1. ledna 2012. Tyto právní úpravy umožňují fyzické osobě uložit pokutu za zneužití tísňové linky až do výše 200.000 Kč. V souvislosti se zlomyslným voláním lze hovořit i o trestném činu „Poškození nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení“ dle § 276 trestního zákoníku či trestném činu „Šíření poplašné zprávy“ dle § 357 trestního zákoníku, za něž může být pachateli uložen i nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání až pěti let. K těmto extrémním trestům se samozřejmě přistupuje zřídkakdy, ovšem pokuty kolem deseti tisíc korun už řada zneuživatelů zaplatila.
Operátoři musí smyšlené události prověřit. Pokud se zneužívání opakuje, provozovatel telefonní sítě na žádost operačního střediska IZS přístroj zablokuje. Volajícího už nezachrání ani anonymní SIM karta. Provozovatelé sítí totiž na displeji vidí i výrobní číslo telefonu.
„Když jsem začal v roce 2003 pracovat na tehdejším dispečinku zdravotnické záchranné služby, obtěžujících volání bylo mnohonásobně víc,“ potvrzuje jeden z operátorů zdravotnického operačního střediska ZZSPk Vítězslav Sladký. Volaly děti z telefonních budek, opilci, psychicky narušení lidé i sexuální loudilové. „Pamatuji si na ‚pacienta', který telefonoval několikrát týdně snad několik let a dožadoval se u kolegyň popisu jejich ohanbí a úpravy ochlupení. Dalším pravidelným 'zákazníkem' stopětapadesátky byl bezdomovec pohybující se v blízkosti Borského parku, kterého uspokojilo, že na dispečerku vychrlil proud vulgárních nadávek a aniž by čekal na jakoukoli odpověď, okamžitě zavěsil. V současnosti je podobných volání minimum, lidé si spíš vzájemně pletou telefonní čísla tísňových linek nebo se dožadují informací všeobecného charakteru, které ZOS neposkytuje a mnohdy ani nezná,“ dodává Vítězslav Sladký.
Nejzávažnějším případem zlomyslného volání jsou úmyslná zneužití tísňové linky, kdy dojde k nahlášení smyšlené události a k planým výjezdům složek integrovaného záchranného systému. V takových případech se vždy předává událost k prošetření Policii ČR.
Text a foto: Vítězslav Sladký
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje